Instruktážní kurzy

V instruktážním kurzu bude prezentována problematika posuzování sluchu v souvislosti s práci v riziku hluku, způsobilosti k řízení motorových vozidel a práci na dráhách. Prezentovány budou současné pravidla pro posuzování práce v hluku. Dále budou prezentovány změny v souvislosti s novelizaci Vyhlášky č. 260/2023 Sb o stanovení podmínek zdravotní způsobilosti osob k provozování dráhy a drážní dopravy (platné od 1.7.2024) a změny v posuzování způsobilosti k řízení motorového vozidla v souvislosti s Vyhláškou 445/2024 Sb. (novelou Vyhlášky 277/2004 Sb.) platnou od 1. 1. 2025.
 

Závraty patria k veľmi častým príčinám návštevy lekára. Celková incidencia vertiga, závrativosti alebo poruchy rovnováhy je 5-10%, v populácií nad 40 rokov však dosahuje 40%. Úlohou ORL špecialistu je vylúčiť periférnu príčinu ťažkostí pacienta. K najčastejším príčinám epizodických závratov patrí BPPV, vestibulárna migréna, menej časté sú Menierova choroba, mikrocirkulačné zmeny v oblasti zadnej jamy, tumor PCU, vestibulárna paroxyzmia, dehiscencia horného semicirkulárneho kanálika, príčinou však môže byť aj funkčný závrat.

V medzizáchvatovom období pacienti zväčša nemávajú príznaky iritácie resp. zániku funkcie, v objektívnych testoch výsledky závisia od mnohých faktorov: od etiológie, dĺžky trvania ochorenia atď. Nevyhnutná je precízna anamnéza so zameraním na charakter závratu, dĺžku trvania, provokujúce faktory, kvalitu sluchu a komorbidity, ktoré sú kľúčové pri určovaní diagnózy a môžu viesť k adekvátnemu odporučeniu ďalšej starostlivosti už pri prvej návšteve. Autori uvádzajú prehľad patofyziológie, možností orientačnej aj objektívnej diagnostiky a liečby u jednotlivých typov epizodických závratových stavov s demonštráciou jednotlivých kazuistík.
 

Tinnitus je třetí nejčastější příznak v oblasti hlavy a krku, jeho prevalence ve vyspělých zemích je 35–40 %. Etiologie onemocnění je široká, nejčastěji se však setkáváme se subjektivním idiopatickým tinnitem. Přesto se objevují i případy závažných až život ohrožujících příčin. Pacientů s obtěžujícím tinnitem je menšina, ale jsou obávanou skupinou v ORL ambulancích i specializovaných centrech. V instruktážním kurzu shrneme současné doporučené postupy diagnostiky a léčby ušního šelestu a zdůrazníme aktuální stanovisko k užívání betahistinu České neurologické společnosti ČLS JEP a České společnosti ORLCHHK ČLS JEP. Projdeme kroky komplexního vyšetření pacienta s novým záchytem tinnitu a představíme odborné dotazníky hodnotící míru obtěžování tinnitem. Ty nám pomohou identifikovat pacienty maximálně motivované k terapeutickým pokusům. Přístup se v současné době liší v případě akutního a chronického subjektivního tinnitu a stává se více multidisciplinárním. Okomentujeme možnosti léčby farmakologické, fyzikální, psychologické a dalších a budeme definovat situace, ve kterých je vhodné jednotlivé metody indikovat.
 

Spánková medicína se čím dál více dostává i mezi otorinolaryngology. V lůžkových i ambulantních zařízeních vznikají nová akreditovaná spánková centra, která pečují o pacienty s poruchou dýchání ve spánku. V instruktážním kurzu bychom kolegům rády přiblížily kompletní péči o chrápajícího pacienta. Probereme první vyšetření, veškeré možnosti diagnostiky. Seznámíme s možnými výsledky polygrafických vyšetření, jejích správnou interpretaci a jak dále k pacientům přistupovat. Podrobněji probereme prediktory úspěšnosti chirurgické terapie prosté ronchopatie a obstrukční spánkové apnoe. V závěru kurzu prakticky předvedeme zahájení přetlakové terapie, včetně zkoušky masek a možnostmi telemetrie.
 

V době medicíny založené na důkazech je kladen důraz na provádění kvalitních randomizovaných kontrolovaných studií. Mezi základní podmínky k provedení takové studie patří kvalitní odstupňování tíže nemoci (pomocí CT vyšetření, endoskopického obrazu nosní dutiny či ukazatelů hlášených pacientem), stanovení shodných vstupních kritérií či možnost pečlivě sledovat účinky terapie. K tomu je potřeba mít vytvořené standardizované skórovací systémy. V instruktážním kurzu autoři prezentují nejčastěji používané skórovací systémy v rinologii a diskutují jejich výhody i nevýhody. Současně autoři prezentují praktické využití těchto skórovacích systémů, které následně může vést ke zlepšení péče o pacienta v běžné praxi či snížit rizikovost plánovaného chirurgického zákroku.
 

Schopnost porozumět řeči je úzce spjata s kognitivními funkcemi, zejména s pozorností, pracovní pamětí a exekutivními schopnostmi. Zhoršení kognitivních funkcí tak může negativně ovlivnit sluchové vnímání a porozumění mluvené řeči, což je důležité nejen pro klinickou praxi, ale zejména pro každodenní komunikaci. V rámci tohoto instruktážního kurzu budou účastníci seznámeni s propojením sluchu a kognitivních procesů a s možnostmi jejich efektivního testování. Představíme české originální krátké kognitivní testy POBAV a ALBA, které lze využít k rychlému screeningu kognitivních funkcí. Kurz nabídne i praktickou ukázku testů a jejich interpretace, s cílem poskytnout účastníkům užitečné nástroje pro diagnostiku a intervenci v oblasti kognitivních a sluchových poruch.
 

Instruktážní kurz je zaměřen na inovativní diferenciální diagnostiku pacientů se závratí z pohledu ORL, neurologa a rentgenologa.

Součástí instruktážního kurzu je diskuze a up-to-date doporučení týkající se možností vaskulární prevence ORL pacientů po idiopatické zánikové lézi jakou je třeba vestibulární neuronitida či idiopatická náhle vzniklá kochleovestibulární léze.

Instruktážní kurz se zaměří i na možnosti a výtěžnost zobrazovacích metod, jejich racionální načasování.

Cílem kurzu je prezentace racionalizace managementu péče o pacienty s akutním vertigem, a zdůvodnění spolu se stratifikací následné péče.

Posluchači budou seznámeni i s možnostmi současného přístrojového vyšetření.

Instruktážní kurz provázejí zástupci tří specializací – ORL, neurologie a zobrazovacích metod.
 

Neuromonitorace je metoda využívající principy elektrofyziologie v ověřování funkce periferních nervů, zejména metodou peroperační myografie, ale i dalších metod ověření anatomické kontinuity anatomické a funkční. V chirurgii hlavy krku je využívána zejména v chirurgii příušní žlázy, blokových krčních disekcí, chirurgie štítné žlázy a příštítných tělísek. Její využití je však dnes již i v případě neurochirurgických přístupů ve střední jámě lební a zejména v chirurgii vestibulárního Schwanomu, kde však tyto aplikace nejsou součástí instruktážního kurzu.

První část kurzu je věnována obecným principům a popisu neurofyzikálních principů v klinické praxi. V druhé části kurzu je popsána metodologie aplikace jednotlivých částí přístroje v klinické praxi obecně se zaměřením na vztah mezi aplikací přístroje a dosažitelného výsledku.

Třetí část kurzu je zaměřena na analýzu diagnostiky a interpretaci záznamů, aby byla zřejmý diagnostický přínos metody pro vyjmenované hlavové nervy. Čtvrtá část kurzu se soustředí na popisy komplikací a jejich řešení.